Památky v Teplicích n. M.
PAMÁTKY V TEPLICÍCH NAD METUJÍ
KOSTEL PANNY MARIE POMOCNÉ S IVANITSKOU POUSTEVNOU
Uprostřed Teplic nad Metují se skrývá výjimečná památka – poustevna
s poutním kostelem a rajskou zahradou. Jedná se o bývalou kongregaci bratrů poustevníků sv. Ivana, která existovala jen v 18. století a jen v Čechách.
Tuto poustevnu v l. 1753 až 1754 založil a žil v ní nejvzdělanější poustevník v Čechách (byl doktorem medicíny a doktorem filosofie), navíc zároveň šlechtic, pocházející z Prahy a mající určitou spojitost s břevnovským i broumovským klášterem – Dr. Jan Maxmilián z Peytersbergu (teplickou poustevnu obýval spolu s dalšími 2 poustevníky; po jejich smrti byla kongregace zrušena a až do 60. let 20. století zde bydlívali kostelníci - kostelnice, v 19. století zde žil ještě 1, celkem čtvrtý, poustevník).
Formátu zakladatelské osobnosti odpovídá i mimořádnost rokokových fresek v kostele svým výborným provedením i filosoficky bohatě vymyšlenou nevšední křesťanskou symbolikou, do které je začleněna pravděpodobně i symbolika zednářská. K dalším zajímavostem až záhadám patří šifry a údajná tajná chodba, procházející hrobkou pod kostelem.
Historie tohoto objektu je velmi zajímavá a donedávna zcela neznámá, plná tajemna. Jedná se o vzácně dochovanou památku na poustevničení v Čechách, zejména co se týče kongregace bratrů poustevníků sv. Ivana. Tehdy to byl zřejmě vzorný a největší objekt této kongregace. Jiné stavěné poustevny se prakticky nedochovaly. Máte-li zájem se do kostela a poustevny podívat, tak zde uvádíme dny a časy prohlídek.
V kostele Panny Marie Pomocné a v kostelích v okolí pořádá Mgr. Ladislav Šikut, DiS festival Varhanní léto (program ke stažení zde). O záchranu poustevny usiluje občanské sdružení Zachraňme teplickou poustevnu.
KOSTEL SV. VAVŘINCE
Barokní novostavba z roku 1724 na místě dřevěného kostela z 15. století. Kostel nechal postavit hrabě Jan Karel Straka z Nedbalic, tehdejší majitel hornoteplického panství. Kostel byl opraven v roce 1892. Jednoduchý jednolodní kostel s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Nástropní malby vznikly v roce 1730, přemalovány byly za opravy v 19. století. Většina zařízení je barokní, v kostele je však i část zařízení z původního dřevěného kostela. Hlavní vchod je osazen mohutnými dubovými dveřmi z roku 1918 s figurálními řezbami ze Starého a Nového zákona.
Renesanční, z roku 1599. Nechal jej postavit Václav Bohdanecký z Hodkova. Budova má obdelníkový půdorys. Jedinou ozdobou zámku je polokruhový pískovcový portál vroubený pískovcovými sloupy. Nad hlavním vchodem je v kameni vytesán nápis: „Letha Panie 1599 Toto Staweni gest Przedne Spomocy Boži A Lydskau wssak nakladem Vrozeného a Stateczneho Rytirze Pana Waczlawa Bohdaneczkeho z Hodkova A na tepliczych z gruntu Wystaveno a Dokonano.“ (Léta Páně 1599. Toto stavení jest předně s pomocí Boží a lidskou, však nákladem urozeného a statečného rytíře pana Václava Bohdaneckého z Hodkova a na Teplicích z gruntu vystaveno a dokonáno.“) Dnes zde sídlí městský úřad.
DOLNÍ ZÁMEK
Ranně barokní z roku 1664. Byl postaven baronem Zikmundem Schmiedlem ze Schmieden. Na hlavní fasádě jsou k vidění znaky Schmiedlů a Vrtbů, zakladatele zámku a jeho manželky. K zámku od jihu přiléhá dnes oficiálně nepřístupná zámecká zahrada, známá pro menší sbírku rokokových plastik od následníků odkazu Matyáše Bernarda Brauna. Plastiky zdobí nejen zahradní zeď ale také samotnou zahradu, kde se nacházejí sochy Léto a Podzim, převezené sem zřejmě v polovině 18. století ze zámku v Kuksu (snad v souvislosti s návštěvou hraběte Šporka, majitele Kuksu, v Adršpašských skalách v roce 1723). Po roce 1749 dal Adam Straka z Nedbalic v místnostech zámku zřídit štukové stropy s figurální výzdobou. V přízemí byla postavena malá zámecká kaple. Počátkem roku 1775 přepadli zámek vzbouření poddaní a hledali zde „Zlatý patent“ Marie Terezie, který jak se domnívali, rušil v celých Čechách robotu. Zámek byl vypleněn a zámecký archív zničen. Od té doby zámek vystřídal několik majitelů, z nichž co úprav se týče, byl významným hlavně továrník Bedřich Faltys, který statek Dolní Teplice koupil v r. 1888. Protože zámek se stal jeho sídlem, dal k hlavní budově přistavět ještě křídlo do zahrady. Od roku 1953 v zámku sídlil domov důchodců a nyní je zde Domov se zvláštním režimem.
ZÁMEČEK BISCHOFSTEIN A ZŘÍCENINA HRADU SKÁLY
Barokní zámeček Skály - Bischofstein se nalézá v lesním hvozdu severovýchodních Čech. Je obklopen pískovcovými skalami s mnoha lezeckými terény, malebným jezírkem a zříceninou gotického hradu. První zmínka o Skalách a malé osadě na okraji Teplických skal pochází již z roku 1393. Nad touto nenápadnou osadou se vypíná zřícenina hradu Skály, která se původně jménovala Katzenstein - "Kočičí hrad" a sloužila jako výchozí bod pro expanze Matěje Salavy do sousedních zemí. Zámeček byl přestavěn na hotel a restauraci. V areálu se nacházejí tři budovy - budova zámku, v níž je restaurace, naproti ní je jednopatrová úřednická budova, která nyní slouží k ubytování hostů, a hospodářská budova naproti vjezdu do areálu, kde se nacházejí informace s občerstvením pro návštěvníky a hotelová recepce. Přímo kolem zámecké zdi vede turistická značka z Teplic nad Metují směrem na Ostaš a Polici nad Metují. Jedna ze zachovaných věží je upravena na turistickou vyhlídku s výhledem na Broumovský výběžek, Orlické hory, Kralický Sněžník a Krkonoše s nejvyšší horou Čech, Sněžkou, na odvrácené straně.